Bývalí dirigenti

přihlásit

odhlásit

Chyba při odhlášení.




Viktor Bystroň 1943 - 1958

se ujímá taktovky v roce 1943. Po skončení druhé světové války se mu daří zvyšovat počet členů orchestru i jeho uměleckou úroveň. Viktor Bystroň vtiskl orchestru řád a začal rozšiřovat repertoár a také řady hudebníků, především horníků – od r. 1949 již hrálo v kapele 25 aktivních členů. Viktor sám přitom vyučil a přivedl do kapely 10 mladých muzikantů. Věhlas orchestru začíná vzrůstat, brzy se dostavily první úspěchy na soutěžích, přehlídkách, festivalech. V roce 1951 orchestr poprvé natáčí v Československém rozhlase Ostrava. Orchestr získává od mateřského dolu nové uniformy i sál, kde může pravidelně jedenkrát týdně zkoušet. O tři roky později vítězí kapela na okresní soutěži lidové umělecké tvořivosti. Roku 1962 utrpí Viktor Bystroň vážný úraz na dole, který mu znemožní věnovat se dirigování. Proto v roce 1963 definitivně předává taktovku svému synovi Milanu Bystroňovi.


Milan Bystroň 1963 – 1981, 1993 - 2009

Převzal taktovku od svého otce v r. 1963. Jako nový umělecký šéf a dirigent Milan Bystroň přispěl zásadním způsobem ke změnám v dramaturgii i obsazení orchestru. Počítá s dlouholetou perspektivou uměleckého růstu. Rozšiřuje dechovou sekci o nové nástroje (hoboje, fagoty, saxofony), stejně tak sekce pozounů, trubek a fléten. Získává notový materiál s náročnou instrumentací a zavádí dělené zkoušky jednotlivých nástrojových skupin.

Jako úkol si předsevzal zvýšit uměleckou úroveň i instrumentační schopnosti souboru a tradiční hornickou kapelu povýšit na velký dechový orchestr. Z původního obsazení třiceti stálých hudebníků v r. 1964 se počet hráčů postupně rozrůstá na padesát. O tom, že promyšlená cesta a strategie byla správná, svědčí i celá řada úspěchů, cen, diplomů a uznání z různých soutěží a přehlídek doma i v zahraničí. K těm nejcennějším úspěchům patří např. v letech 1971 a 1972 cena a titul laureáta v celostátní soutěži o nejlepší hornický dechový orchestr ČSSR, dále pak vítězství na druhém Národním festivalu dechových orchestrů aj. V r. 1969 se uskutečňuje jeden z prvních zahraničních zájezdů do Polska. Brzy se mluví o Májováku s úctou i v odborných kruzích. Následuje velmi úspěšné období, kapela začíná účinkovat i v zahraničí (Polsko, NDR) a získává ocenění na tuzemských i zahraničních festivalech. Pravidelně natáčí v Československém rozhlase Ostrava a od r. 1971 i v televizi a vydává dokonce svoji první LP desku. V r. 1972 se uskutečnil první zájezd do Francie, kde se Májovák zúčastnil Mezinárodního hudebního festivalu ve Vichy a získal 1. místo, spolu se zvláštní cenou ministra kultury Francie.  Od roku 1981 je inženýr Milan Bystroň v důsledku svého pracovního vytížení nucen přenechat vedení orchestru na 11 let několika dirigentům. Externě však zůstává s Májovákem ve stálém kontaktu. Májovák tak hraje od r. 1981 krátkou dobu pod vedením Miroslava Adamce a poté Karla Brii. Od roku 1990 přichází krize orchestru, následkem níž Karel Bria z orchestru odchází koncem roku 1992.

 

Milan Bystroň se za dirigentský pult opět vrací v r. 1993. Dosavadní problémy se daří postupně překonávat. Novému vedení Májováku se daří zajišťovat koncertní příležitosti a zahraniční zájezdy, např. do Rakouska nebo Německa.  Do orchestru se postupně vracejí někteří muzikanti a přichází i spousta nových. Májovák má opět okolo 60 členů. V r. 1996 Májovák vydává své první CD. Koncertuje doma i v zahraničí – Rakousko (1993), Německo (1994 – 1997), Itálie (1996), Polsko (1998, 2000, 2001).

Od r. 1998 se s Milanem střídá u dirigentského pultu také jeho syn Jiří Bystroň.

Následují úspěšná léta nového tisíciletí, koncerty, zájezdy (Belgie 2003, Chorvatsko 2004, Slovinsko 2005, Sicílie 2006, Itálie 2008), soutěže. Jiří Bystroň diriguje orchestr se svým otcem celých 7 let, v r. 2005 je však pro své pracovní vytížení nucen svou činnost ukončit.

 

Na Mezinárodní soutěži Pádivého Trenčín v r. 2005 se Májovák stává absolutním vítězem.

V r. 2007 se Májovák účastní Mezinárodní soutěže dechových orchestrů v Ostravě, kde získává umístění ve zlatém pásmu.

Do roku 2008 vydává orchestr druhé a třetí CD.

V r. 2008 orchestr slaví 100 let od svého založení. 

Začátkem roku 2009 se Milan Bystroň s Májovákem loučí na novoročním koncertu v Karviné. Rozhodnutím Správní rady dne 22. 3. 2009 byl Milan Bystroň jednomyslně zvolen čestným dirigentem orchestru.


Miroslav Adamec 1981

Miroslav Adamec se narodil 11. 4. 1923 v Ostravě. Byl velmi hudebně nadaný. Už jako desetiletý hrál na křídlovku v dechovém orchestru s dospělými. Hrál také na housle.

V mládí hrával v jazzové-swingové kapele. Studoval na policejní škole v Praze. Působil u hudby Sboru národní bezpečnosti v Ostravě, pak byl sólistou na křídlovku u Sboru národní bezpečnosti v Praze (od r. 1946). Po návratu do rodného kraje v roce 1948 hrál stále jako sólista na křídlovku u hudby Sboru národní bezpečnosti v Ostravě a od roku 1952 byl zástupcem kapelníka. V letech 1953-56 byl kapelníkem hudby Krajské správy Ministerstva vnitra v Ostravě. Byl organizátorem kulturních pořadů v ostravském kraji, působil rovněž v dechové hudbě Ostravanka.

Jeho žena byla výborná zpěvačka, natočila v Českém rozhlase písničky Inky Zemánkové, např. Slunečnici.

Miroslav Adamec měl absolutní sluch, byl pedanticky přísný. Sám vlastnoručně nádherně opisoval partitury.

Asistoval při natáčení seriálu Dispečer – učil herce Josefa Kobra dirigovat (v tomto komediálním populárním seriálu o osudech svérázného kapelníka hornické dechovky Josef Kobr ztvárnil hlavní roli). Po odchodu do důchodu začal vypomáhat jako dirigent Májováku, avšak onemocněl a předčasně v 58 letech zemřel.

Za fotografie i údaje o životě pana Miroslava Adamce moc děkujeme jeho vnučce, paní Bohdaně Šindlerové, člence Národního divadla moravskoslezského.


Karel Bria 1981 - 1992

umělecký vedoucí, pedagog a dirigent, narozen 4. 2. 1940, Ostrava.

 

V roce 1959 absolvoval ostravskou konzervatoř v oboru lesní roh ve třídě Bedřicha Dvořáka a v roce 1966 obor dirigování ve třídě Václava Jiráčka a Josefa Daniela. Od roku 1958 byl členem operního orchestru Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě, v letech 1968–91 byl prvním hornistou Janáčkovy filharmonie Ostrava a členem Hornového kvarteta Kaemika Corni. Po ukončení hráčské kariéry se stal hudebním redaktorem ostravského studia Českého rozhlasu. Vedl také dechové orchestry Valaška a Ostravan. 

Příchodem Karla Brii do Májováku se situace v orchestru radikálně mění. Jeho cílem je přivést těleso k vysoké umělecké úrovni. Májovák v této době zažívá nevídaný vzestup. Karel Bria vzhledem ke své dlouhodobé koncepci vývoje uplatňuje na zkoušky i vystoupení orchestru velmi přísná měřítka a požaduje po jeho členech náročný a zodpovědný přístup k repertoáru. 

Májovák spolupracuje s rozhlasem i televizí, navštěvuje další evropské země - Sovětský svaz (1985), Norsko (1986), Maďarsko (1986), Holandsko (1989), Belgii, Francii, Německo (1990). Na základě vítězství na celostátní soutěži dechových orchestrů v Ostravě roku 1987 je Májovák v červenci 1989 vydelegován na Světovou soutěž dechových orchestrů do holandského Kerkrade, kde po vynikající interpretaci Moravské rapsodie Evžena Zámečníka a Symfonie pro orchestr amerického skladatele Jerryho Bilika získává 1. cenu v 1. divizi. Vyššího ocenění již nelze dosáhnout. Vrcholovou formu potvrzuje orchestr téhož roku na mezinárodní soutěži v Ostravě, kde získává zlaté pásmo. 

Přichází však tvrdý a nečekaný pád vyvolaný změnou společenských a ekonomických podmínek po listopadové revoluci. Májovák ztrácí svou dosavadní podporu vedení Dolu Darkov. Nejistá budoucnost vyvolává krizi uvnitř orchestru. Mnozí muzikanti z osobních důvodů orchestr opouštějí. Bezvýchodnost situace vrcholí v r. 1992, kdy Karel Bria v důsledku těchto událostí odchází od dirigentského pultu.

Karel Bria byl v roce 1990 jmenován do čela Dechové harmonie Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Od roku 1998 působil jako pedagog na Janáčkově konzervatoři, kde vychovával mladou generaci dirigentů (Lucie Možná a další).


Bruno Wróbel (1942 - 1995)

Klarinetista, učitel. Jako druhý dirigent působil v orchestru od r. 1981 do r. 1995 nejprve ve spolupráci s Karlem Briou, poté s Milanem Bystroněm. Byl vynikajícím pedagogem, učil dlouhá léta v Lidové škole umění v Havířově, vychoval desítky výborných žáků a mnoho z nich se také postupně stalo členy dechového orchestru Májovák. 

Jeho pracovitost a obětavost byla obdivuhodná. Měl vždy velké množství žáků, každý den vyučoval až do večerních hodin. Jeho žáci měli na soutěžích velké úspěchy.

Byl také výborným klarinetistou, v orchestru hrál často sólové party, a se svými žáky natočil v Českém rozhlase jednu ze skladeb, která je na prvním CD disku Májováku - Lehké prsty.

Kromě své pedagogické činnosti a činnosti v orchestru dělal mnoho let také lektora v autoškole, věnoval se rodině a staral se obětavě o svou nemocnou starší sestru. Při jejím převozu do nemocnice mu bohužel selhalo srdce a zemřel předčasně ve věku 53 let.


Jiří Bystroň 1998 - 2005

V roce 1998 se s Milanem Bystroněm střídá u dirigentského pultu i jeho syn Jiří. Jedná se již o třetí dirigentskou generaci v rodině Bystroňů. Orchestr zažívá poměrně stabilizované období, vyjíždí do zahraničí (Polsko, Belgie, Slovinsko, Chorvatsko). V roce 2005 Jiří Bystroň z pracovních důvodů dirigentský stupínek opouští a přenechává své místo Vlastimilu Blažkovi, trumpetistovi bývalé Ústřední hudby MVČR v Ostravě.

replica watches


Vlastimil Blažek  2005 - 2013

Narodil se 22. 5. 1960 v Novém Jičíně.

V letech 1975 – 1981 studoval Janáčkovu konzervatoř v Ostravě, obor trubka. V letech 1980 – 1983 byl členem orchestru opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Vojenskou službu absolvoval v letech 1981 – 1983 u Posádkové hudby Brno. Od roku 1983 do roku 2000 byl sólokřídlovákem Ústřední hudby Ministerstva vnitra v Ostravě. Od roku 2000 je učitelem na ZUŠ v Českém Těšíně a v současnosti studuje dirigování na Janáčkově konzervatoři v Ostravě ve třídě Karla Brii. Je rovněž členem orchestru Moravia Wind Band Ostrava a Big Bandu E. Šurmana. Dirigentem Májováku byl od konce roku 2005 do ledna roku 2013.


Marek Prášil 2007 – 2013

Marek Prášil studoval na Janáčkově konzervatoři obory dirigování a klarinet, v roce 2012 absolvoval na Fakultě umění Ostravské univerzity v magisterském studiu obor hra na klarinet. Absolvoval také půlroční stáž na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Nyní studuje orchestrální dirigování na Janáčkově akademii múzických umění v Brně ve třídě mezinárodně uznávaného dirigenta Tomáše Hanuse. V současnosti působí jako dirigent Národního divadla Moravskoslezského. Řídí především muzikálové tituly (Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, Mrazík, Noc na Karlštejně, Fantom Londýna), hostuje ale také v operním či baletním souboru (Labutí jezero, Noc v Benátkách). Marek Prášil dosud spolupracoval s Janáčkovou filharmonií Ostrava, Filharmonií Brno, Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín, Národním symfonickým dechovým orchestrem, Symfonickými orchestry Fakulty Umění Ostravské univerzity, Janáčkovy konzervatoře či města Frýdek Místek. Dále s Moravským komorním sborem, Pěveckým sborem Permoník a dalšími.

V roce 2009 obdržel dvě ocenění za nejlepší dirigentský výkon na Mezinárodních soutěžích velkých symfonických dechových orchestrů v Ostravě a polském Rybniku. V letech 2007-2013 byl Marek Prášil dirigentem Velkého dechového orchestru Májovák, se kterým kromě mnoha ocenění na soutěžích a festivalech v Česku i zahraničí podnikl také koncertní turné do Francie, Itálie, Rakouska, Sicílie či Norska a desítky koncertů v České republice. V červnu 2013 se s orchestrem v důsledku pracovního vytížení rozloučil provedením české premiéry transkripce kantáty Carmina Burana, ve spolupráci s operním sborem NDM a Pěveckým studiem Permoník. I když již ne jako stálý dirigent, Marek Prášil zůstává nadále v kontaktu s orchestrem, i jako příležitostný hráč, pomocník či rádce. 


Adam Sedlický 2012 - 2015

Adam Sedlický je absolventem hry na klavír ve třídě Mgr. art. Dariny Švárné a dirigování u doc. Štefana Sedlického na Konzervatoři v Žilině. Od začátku studia dirigování začal spolupracovat jako asistent v orchestru žilinské konzervatoře s dirigenty Karolem Kevickým a Igorem Bullem. V sezóně 2012/2013 byl asistentem dirigenta v Bratislavském dětském sboru. Od sezóny 2011/2012 až do r. 2015 byl šéfdirigentem Moravskoslezské Sinfonietty a taktéž od r. 2012 do r. 2015 byl dirigentem Velkého dechového orchestru Májovák z Karviné, se kterým absolvoval koncertní zájezd do  Slovinska (2013). Spolupracoval se sólisty jako jsou Mario Zhang, Jana Doležílková, Marc Pujol, David Righeschi, Eliška Weissová, Jakub Kettner  aj. Studoval orchestrální dirigování ve třídě MgA. Jaroslava Kyzlinka na Vysoké škole muzických umění v Bratislavě. Také absolvoval semestrálně studium na Hudební Akademii v Krakowě. Zúčastnil se mistrovských dirigentských kurzů pod vedením známého polského dirigenta Gabriela Chmury.


Ondřej Packan 2013 - 2022

Ondřej Packan se narodil 15. 6. 1992 v Hranicích. Do roku 2007 navštěvoval Základní uměleckou školu ve Šternberku, kde studoval hru na fagot. Do této doby získal několik ocenění za sólovou, ale i komorní hru. Ve Šternberku působil také jako hráč orchestru  Harmonie, se kterým absolvoval řadu předních festivalů a soutěží v ČR i v Evropě.

V letech 2007-2011 studoval Střední školu elektrotechnickou v Lipníku nad Bečvou. V letech 2012 – 2015 studoval na Janáčkově konzervatoři a Gymnáziu v Ostravě obor dirigování ve třídě Mgr. Petra Šumníka (šéfdirigenta Moravského divadla v Olomouci). Dirigentem Májováku se stal v roce 2013, šéfdirigentem v roce 2014. Od roku 2014 působí také jako hostující dirigent symfonického orchestru a orchestrální akademie Moravskoslezská Sinfonietta, se kterou nastudoval již několik koncertů.S Májovákem absolvoval jeden z největších evropských festivalů symfonických dechových orchestrů MID EUROPE v rakouském Schladmingu (2014) a v roce 2015 získal zlaté pásmo s vyznamenáním v nejvyšší kategorii a cenu za nejlépe provedenou povinnou skladbu na mezinárodní soutěži v Ostravě. Od roku 2015 je členem odborné komise pro dechovou hudbu při Nipos – Artama.
V roce 2017 získal na mezinárodní soutěži velkých dechových orchestrů v Ostravě zlaté pásmo s vyznamenáním v nejvyšší kategorii, cenu za nejlepší dramaturgii a cenu za nejlepší dirigentský výkon. 


V červenci 2017 se zúčastnil s Májovákem nejprestižnější světové soutěže pro symfonické dechové orchestry World Music Contest v nizozemském Kerkrade, kde získal zlatou medaili a postaral se tak o historický úspěch našeho orchestru. 


 



 

 

Karviná logo